Projekty

Okázalost, luxus i strohost hrobů doby stěhování národů na příkladu vzorku populace z pohřebiště v Praze-Zličíně. Katalog nálezů a terénní dokumentace.

Cílem projektu je komplexní katalogové zpracování širokého spektra hmotných nálezů a terénní dokumentace z pohřebiště 5. století v Praze-Zličíně. Projekt zahrnuje kompletní kresebnou a fotografickou dokumentaci všech hmotných nálezů, dále utřídění a zpracování dokumentace všech terénních situací a vypracování textové části katalogu k pohřebišti v Praze-Zličíně.

Archeologie pod panely – Jihozápadní Město

Zpracovatelé: Milan Kuchařík, Pavel Kubálek

Od r. 1974 proběhla na jihozápadním městě (k.ú. Stodůlky, Jinonice, Řeporyje) řada archeologických výzkumů, které mají zásadní přínos pro poznání českého pravěku, nejsou však dodnes zpracovány. Výzkumy prováděli v 70. a 80. letech postupně pracovníci Muzea Hlavního města Prahy (Jan Kovářík, Marie Fridrichová, Josef Havel) v letech 2003–2005 Milan Kuchařík. V rámci řešení grantu GAUK č. 470/2004 a zpracování doktorské práce byly přednostně v letech 2003–2006 zpracovány lokality ze starší doby bronzové.

Literatura:
Kuchařík, M. 2005: Praha 13 – Stodůlky – Nová Kolonie, 2004, Rkp. uložen v archivu OAS MMP.
Švácha, H. – Kuchařík, M. 2007: Praha 13 – Stodůlky – Nová Kolonie, dům E, Rkp. uložen v archivu OAS MMP.
Kuchařík, M. 2006: Počátky osídlení. Broncová, D. (ed.): Praha 13 – město uprostřed zeleně, 110–14.
Kuchařík, M. – Vávra, J. 2006: Výzkum polokulturní lokality Praha 5 – Jinonice, Zámeček a Botanica I. etapa, Zprávy ČAS – Supplément 64. Archeologické výzkumy v Čechách 2005 – Sborník referátů z informačního kolokvia, 3–4.
Kuchařík, M. 2007: Sídliště z doby halštatské a starší doby římské v Praze 5 – Stodůlkách, ul. K Zahrádkám, Zprávy ČAS – Supplément 68. Archeologické výzkumy v Čechách 2006 – Sborník referátů z informačního kolokvia, 5–8, obr. 11–12.

Zličín – Hrozenkovská 2005–2008, pohřebiště z doby stěhování národů a neolitické sídliště

Zpracovatelé: Jiří Vávra, Jaroslav Jiřík (Prácheňské muzeum v Písku), Pavel Kubálek, Milan Kuchařík

V roce 2005 bylo v Hrozenkovské ulici při výstavbě bytových domů zjištěno rozsáhlé pohřebiště z doby stěhování národů. Nyní odkrytých 177 hrobů náleží do druhé a třetí třetiny 5. století n. l. Jedná se o největší pohřebiště tohoto období v České republice. I přes vyloupení téměř všech hrobů zde byla učiněna řada mimořádných nálezů pocházejících z osobní výbavy zemřelých. Výzkum pohřebiště v Praze – Zličíně zcela zásadním způsobem přispívá k poznání mladší a závěrečné fáze existence tzv. “vinařické skupiny” v Čechách. Na základě výzkumu v Praze – Zličíně v porovnání s jednotlivými nálezy lze tuto závěrečnou fázi vinařské skupiny navázat na předlangobardský vývoj v Podunají, jenž historicky souvisí s událostmi po bitvě na řece Nedao v Podunají, kdy ve středoevropském prostoru vzniká nebo se na dřívější hunské moci osamostatňuje řada nezávislých politických útvarů. Přes torzovitost způsobenou vyloupením hrobů nabízí výzkum pohřebiště ucelený komplex nálezových souborů jejichž zhodnocení zabere širší časový horizont. Význam lokality pak spočívá zejména v tom, že se jedná o pohřebiště elity.

Literatura:
Jiřík, J. – Vávra, J. – Kubálek, P. – Kuchařík, M. – Hanuš, M. 2007: Neolitické sídliště a pohřebiště z doby stěhování národů v Praze – Zličíně, Hrozenkovská ul., v roce 2006, Zprávy ČAS – Supplément 68. Archeologické výzkumy v Čechách 2006 – Sborník referátů z informačního kolokvia, 8–11, obr. 4–5.
Jiřík, J. – Vávra, J. – Kubálek, P. – Kuchařík, M. 2007: Pohřebiště z doby stěhování národů v Praze – Zličíně, Archeologie Barbarů II.
Kuchařík, M. 2006: Nové objevy pražských archeologů ve Zličíně, Zpravodaj Zličína a Sobína č. 4, 1–2.

Hloubětín – Nad Rokytkou

Zpracovatelé: Pavel Hušták, Martin Holub, Milan Kuchařík, Pavel Kubálek

Na podzim v roce 2006 byl zahájen výzkum polykulturního sídliště v souvrství na břehu Rokytky v Praze 9 – Hloubětíně s velice zajímavými nálezy od časného eneolitu do raného středověku. Hlavními cíly zpracování tohoto rozsáhlého výzkumu je sídliště ze starší doby železné s četnými zahloubenými domy a mimořádně zajímavé sídliště z přelomu doby stěhování národů a raného středověku.
V halštatských polozemnicích jsou zajímavým nálezem hlínou omazaná topeniště. Patrně ze starší doby římské pochází mohutná mazanicová destrukce nalezená v jedné ze zásobních jam. Ta patrně představuje shořelou stěnu domu. Pozdní dobu římskou reprezentuje kromě keramiky také stříbrná spona datovaná do stupně C3. Z přelomu 4./5. století pochází polozemnice se zachovalou kamennou pecí (817). Z období pozdní fáze stěhování národů je polozemnice s topeništěm a šestisloupovovu konstrukcí (506) ve které byla provedena fosfátová analýza, která dobře ukazuje plochy manipulace s biologickým odpadem.

Literatura:
Hušták, P. – Kuchařík, M. – Majer, A. 2007: Polykulturní sídliště v Praze – Hloubětíně, Zprávy ČAS – Supplément 68. Archeologické výzkumy v Čechách 2006 – Sborník referátů z informačního kolokvia, 4, obr. 1–2.

Polykulturní souvrství na Vltavském levobřeží

Zpracovatelé: Milan Kuchařík, Martin Holub, Pavel Kubálek

V roce 2006 pokračovaly výzkumy polykulturních souvrství v severní části Prahy zahájené v letech 2004 na k.ú. Dejvice – Rezidenční čtvrť Sladovny Podbaba (vedoucí Mgr. Michal Kostka, Muzeum Hlavního města Prahy) a v roce 2005 na k.ú. Sedlec v ul. U Státní Dráhy. Přesný územní rozsah těchto souvrství není dosud znám, lze však na základě výzkumu v ul. Charlese de Gaulla v roce 2005 rozšířit jejich výskyt i na k.ú. Bubeneč (Kuchařík – Gál 2006).

V roce 2006 proběhla další etapa výzkumu (Muzeum Hlavního města Prahy) ve sladovnách v Podbabě, které jsou postupně zastavovány bytovými domy. Od června do listopadu zde byla prozkoumána část 0,5–2 m mocného polykulturního souvrství v šesti sondách, které sledovaly výstavbu inženýrských sítí a v jedné rozsáhlejší ploše pro bytový dům č. 42. Větší část stavebních prací se naštěstí orientovala na prostor staré zástavby sladovny, která již archeologické situace bezezbytku zničila. Mezi zničeným prostorem a výzkumem prováděným v roce 2006 provedla společnost Labrys o. p. s. v roce 2007 záchranný výzkum při výstavbě kanalizace.

Budeme-li sledovat prozkoumané situace z chronologického hlediska, je nejmladší komponentou etapa cihelny a sladovny existující přibližně v letech 1840–1870. Před tímto obdobím byl prostor využíván jako pole a docházelo zde k usazování svahových hlín (17.–19. stol.). O období do 5. stol. n. l. nic nevíme. První pravěkou komponentou je přelom pozdní doby římské a doby stěhování národů (4./5. stol. n. l.) ze kterého kromě nálezů z kulturní vrstvy pochází zahloubený dům větších rozměrů (4 × 5 m) a několik dalších zařízení (pec). Ojediněle byly zachyceny nálezy ze starší doby římské. Nejintenzivnější osídlení zaznamenáváme ve starší době železné, které náleží většina zahloubených objektů a také značná část nálezů z komunikačního horizontu v souvrství. Pod ní se nacházejí nálezy z mladší doby kamenné. Při výzkumu byly nalezeny nálezy lengyelské kultury, kultury s vypíchanou keramikou a především dlouhé domy kultury s lineární keramikou. Ojediněle v sekundárním uložení zaznamenáváme nálezy štípané industrie z mladšího paleolitu.

Obdobný charakter měl výzkum v ul. U Státní dráhy v Praze 6 – Sedlci prováděný v souvislosti s rekonstrukcí inženýrských sítí. Při něm bylo zachyceno a prozkoumáno polykulturní souvrství o mocnosti 0,5–0,75 m s četnými objekty a s nálezy z doby halštatské, laténské.

Literatura:
Gál, L. – Kuchařík, M. 2006: Polykulturní souvrství v Praze 6 – Bubenči, Charlese de Gaulla čp. 22, Zprávy ČAS, Supplément 64. Archeologické výzkumy v Čechách 2005 – Sborník referátů z informačního kolokvia, 5, obr. 3.
Kuchařík, M. 2007: Výzkum polykulturních souvrství na vltavském levobřežní v r. 2006 (Sedlec – U Státní dráhy, Dejvice – Podbaba), Zprávy ČAS – Supplément 68. Archeologické výzkumy v Čechách 2006 – Sborník referátů z informačního kolokvia, 4–5.

Polykulturní pravěké sídliště a neolitický rondel v Praze – Ruzyni, ul. Na Hůrce

Zpracovatelé: Milan Kuchařík

Při výstavbě multifunkčních hal v areálu Business Park Karlovarská v ul. Na Hůrce v Praze 6 – Ruzyni, je od r. 2003 prováděn plošný archeologický výzkum. Při první etapě (vedoucí Michal Kostka) byla odkryta část neolitického rondelu a část pravěkého polykulturního sídliště. Výzkum plochy ve druhé etapě provedený v roce 2006 (vedoucí Milan Kuchařík) zachytil četné pozoruhodné stopy sídelních, výrobních, pohřebních a kultovních aktivit z pravěkého a protohistorického období. V této etapě byla zachycena i druhá část neolitického rondelu. Výzkum pokračuje na přelomu roku 2007/2008.

Literatura:
Kuchařík, M. – Švácha, H. 2007: Polykulturní pravěké sídliště a neolitický rondel v Praze – Ruzyni, ul. Na Hůrce, Zprávy ČAS – Supplément 68. Archeologické výzkumy v Čechách 2006 – Sborník referátů z informačního kolokvia, 5–8, obr. 3.

Nové nálezy hrobů kultury se zvoncovitými poháry

Zpracovatelé: Milan Kuchařík, Jan Horák, Martin Kvietok, Pavel Kubálek, Jan Turek (ÚAPPSČ)

Od roku 2005 byly při výzkumech pravěkých polykulturních lokalit zjišťovány nové části pohřebišť kultury se zvoncovitými poháry. Z již známých lokalit byla prozkoumána v roce 2005 další část pohřebiště KZP v Praze – Kobylisích, ul. Ke Stírce. V roce 2007 bylo odkryto nové pohřebiště v Praze – Jinonicích, Butovická ul.

Literatura:
Kuchařík, M. – Turek, J. 2006: Pohřebiště z období zvoncovitých pohárů, časně eneolitická a únětická sídlištní komponenta v Praze – Kobylisích, Zprávy ČAS – Supplément 64. Archeologické výzkumy v Čechách 2005 – Sborník referátů z informačního kolokvia, 5.

Státní hrad Grabštejn, záchranný výzkum 2007

Zpracovatelé: Milan Kuchařík, Martin Nechvíle (NPÚ ÚOP v Liberci), Martin Holub

V roce 2007 provedlo NPÚ ÚOP v Liberci za technické podpory společnosti TerraVerita spol. s r. o. záchranný archeologický výzkum před druhou a třetí etapou památkové obnovy státního hradu Grabštějn. Výzkumu se účastnila formou odborného dohledu i společnost Labrys o. p. s. Výzkum přinesl mnoho nových a velice cenných poznatků o stavebním vývoji hradu, zejména v období od 2. pol. 15. stol. do současnosti.