Analýza rostlinných makrozbytků se zabývá studiem částí rostlin, především semen, plodů a dalších rostlinných fragmentů, které se dochovaly zejména v archeologických situacích. Vedle těchto makrozbytků mohou být při použití vhodných metod zachyceny také další rostlinné pozůstatky, jako dřevo, listy, pylová zrna, fytolity či škrobová zrna. Využití patřičných analýz by proto mělo být vždy zvažováno již ve fázi plánování archeologického výzkumu, který by měl poté probíhat s ohledem na jejich metodické nároky. Správné využití analýz přispívá ke komplexnímu vyhodnocení zkoumané lokality.
Archeobotanická data představují důležitý interpretační nástroj, který se doplňuje s dalšími archeologickými metodami. Umožňují zpřesnit funkci a dataci archeologických objektů a rozlišit aktivity a využívání prostoru v rámci sídliště. Výsledky makrozbytkové analýzy významně připívají k našim znalostem o rostlinném hospodářství, stravovacích zvyklostech, domestikaci plodin a vývoji vegetace. Umožňují rekonstruovat sortiment pěstovaných a využívaných rostlin, charakter okolního prostředí a jeho proměny v důsledku lidské činnosti. Získaná data tedy přispívají k lepšímu pochopení každodenního života minulých populací, vývoji jejich vztahu k přírodnímu prostředí a reakci na změny, ale přináší i informace o formování archeologického záznamu.