Pracovní cesta do Istanbulu

Pod přísným dohledem Mustafy Kemala Atatürka se na půdě Istanbulské univerzity v Istanbulu uskutečnilo pracovní setkání zástupců společnosti Labrys, o.p.s. a tureckých odborníků na období pozdní antiky, Byzantské říše a především na archeologické nálezy skleněných předmětů z území Turecka. V bývalé Konstantinopoli jako centru Východořímské a Byzantské říše bylo možné předpokládat množství pozůstatků skleněných výrobků z pozdní antiky.

Workshop k nálezům dutého a tabulového skla, Istanbul University

Předními účastníky kolokvia z turecké strany byla prof. Üzlifat Özgümüş z Doğuş Üniversitesi, archeoložka a historička umění, odbornice na archeologické nálezy ze skla, dále její manžel profesor Ferudun Özgümüş, byzantinista a archeolog z Ístanbul Üniversitesi a restaurátorka skla Serra Kanyak. Všichni se vedle akademické a muzejní činnosti průběžně podílejí na archeologickém výzkumu při stavbě metra Marmaray v Istanbulu. Dalšími účastníky byli archeologové a doktorandi z Istanbulské univerzity.

V dopolední části Jiří Vávra a Jaroslav Jiřík ze společnosti Labrys, o.p.s. seznámili turecké kolegy s archeologickým výzkumem pohřebiště v Praze-Zličíně a stavem poznání doby stěhování národů v Čechách a sousedních regionech s důrazem zejména na skleněné artefakty a možnosti jejich výpovědi pro studium nadregionálních kontaktů populace doby stěhování národů v Čechách.

Interiér Hagia Sofia

Po obědě v Profesorském domě na Istanbulské univerzitě pokračovalo odpolední jednání rozsáhlou přednáškou prof. Üzlifat Özgümüş, která představila široké spektrum skleněných nálezů z tureckých lokalit, především z Istanbulu (Konstantinopole) a Izniku (Nicaey). Vzhledem k významu regionu v minulosti mají turečtí kolegové k dispozici kontinuální řadu skleněných nálezů od starověku až po současnost. Ke studiu produkce skla mohou využít i řadu písemných a ikonografických pramenů. Z celého spektra archeologických skleněných předmětů lze jmenovat fragmenty nádob různých tvarů, výzdoby a technologie výroby, skleněných součástí závěsných svítidel (polykandelon), tabulového skla z oken a také odpad z použitého skla a zpečené zmetky ze sklářské produkce, které dokládají místní výrobu. Na druhou stranu je většina těchto nálezů dochována pouze ve zlomcích. Proto ukázky celých nádob dochovaných v dobrém stavu v hrobech z různých lokalit tzv. barbarika vzbudila velký zájem.

Theodosiovy hradby

Oba přednáškové bloky probíhaly ve velice neformální přátelské atmosféře a podobaly se permanentní diskusi. Jednací den byl v pozdním odpoledni završen šálkem kávy a čaje v útulné turecké čajovně v areálu Velkého bazaru.

Návštěvou Istanbulu se nám naskytla nejen příležitost k odborným diskusím, ale také k prohlídce pozdně antických a byzantských památek z doby největšího rozkvětu Konstantinopole, např. Valentova akvaduktu z druhé poloviny 4. století, impozantních hradeb Theodosia II. z 5. století a bývalého Chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sophia) z 6. století.

Kolegům z Istanbulu můžeme jen poděkovat za vstřícnost a pohostinnost při tomto setkání.