Záchranný výzkum v České Skalici při stavbě kanalizace na Husově náměstí

Od loňského roku probíhá záchranný archeologický výzkum formou dohledu při stavbě „Odkanalizování aglomerace České Skalice“. Výkopy byly doposud prováděny v okolí České Skalice, jako např. v obci Zlíč, Spita, Zájezd ad. V těchto místech archeologický dohled detekoval jen minimální množství archeologických situací či nálezů. Na jaře tohoto roku se výkopy dostaly i do intravilánu města a především na Husovo náměstí v České Skalici. Po domluvě se zhotovitelem stavby a zejména se zástupci města byl dohodnut konkrétní postup, který měl objasnit výskyt archeologických situací na Husově náměstí a případně provézt záchranný archeologický výzkum. Podle stavební projektové dokumentace měly výkopy procházet cca 4 m od průčelí domů na severní straně náměstí v délce zhruba 120 m. Na základě těchto informací bylo přistoupeno k vytvoření tří zjišťovacích sond v trase budoucí kanalizace. Jelikož tyto sondy ukázaly pozitivní archeologická zjištění, bylo přistoupeno k plošnému záchrannému archeologickému výzkumu (ZAV) ještě před zahájením stavebních prací. Výzkum měl za úkol dokumentovat zachovalé situace, které se zřetelně jevily počínaje hloubkou cca 60 cm pod živičným povrchem a jejich mocnost se pohybovala v rozmezí 30 až 50 cm.

Začištěný původní kamenný povrch náměstí

Začištěný původní kamenný povrch náměstí

Počátkem května byl zahájen záchranný výzkum, na kterém se podílelo zhruba 6–10 pracovníků společnosti Labrys, o.p.s. a společnosti TerraVerita. Hlavními úkoly bylo detailní zdokumentování archeologických situací přímo v terénu a vyzvednutí archeologických nálezů, jež bude dále doplněno o odborné laboratorní zpracování, evidenci a odborné posudky. Následně budou laboratorně ošetřené nálezy odevzdány Východočeskému muzeu v Hradci Králové. Během výzkumu se podařilo odkrýt četné doklady o činnosti člověka zejména v podobě nálezů zlomků keramických nádob a dalšího materiálu denní potřeby z keramiky, kovu či skla doplněného o množství zvířecích kostí. Nechybí ani několik mincí, různých bronzových ozdob, přívěšků či prstenů. Asi nejstarším nálezem, který bychom mohli zařadit až do období tzv. neolitu (období přibližně 5500–4500 př. n.l.) je část úštěpu ze silicitu glacigenních sedimentů, který mohl být zasazen ve dřevě či kosti a sloužil jako ostrá čepel.

Čepelka ze silicitu glacigenních sedimentů („pazourku“)

Čepelka ze silicitu glacigenních sedimentů („pazourku“)

Podle morfologie a charakteru objevených zlomků keramiky lze nejstarší nálezy předběžně datovat do období zhruba 12–13. století. Keramické nálezy nám dokládají řemeslnou a uměleckou činnost člověka v podstatě od vrcholného středověku až po nedávnou dobu 19. a 20. století.  Mezi nejčastěji nalézané typy nádob lze zařadit různé druhy misek, džbánů, talířů, pánví či pokliček, ale i rozměrnějších zásobnic, tj. nádob pro uskladnění většího množství sypkého či tekutého obsahu. Dalším typem nálezů je např. několik kusů kamnových kachlů a řada železných předmětů, zejména kovových tesařských spojů, hřebů či kramlí, nalezen byl např. i železný klíč, část nože a další předměty. Železné předměty jsou nyní silně zkorodované a až po odborném laboratorním ošetření bude možný jejich bližší popis. Takovéto nálezy jsou dokladem různých typů řemesel, která byla s životem města neodlučně spojena, jako např. truhlářské, bednářské, kovářské, zámečnické, ševcovské, tkalcovské a mnohé další. Například Berní rula České Skalice z let 1653–1654 nám dokládá počet dvaatřiceti řemeslníků.

Keramika 15.–18. stol.

Středověká až časně novověká keramika

Většina výše zmíněných nálezů byla lokalizována v plochách původních dláždění, která se v této části náměstí vyskytovala. V některých úsecích výkopu bylo rozpoznáno dokonce několik vrstev kamenných dlažeb, které jsou dokladem několika stavebních horizontů, kterými povrch náměstí prošel, a dokazují nám fakt, že náměstí bylo minimálně od pozdního středověku či raného novověku upraveným prostranstvím. Do těchto vrstev byly v některých místech zahloubeny kruhové či obdélné objekty, jenž stejně tak jako vrstvy mezi jednotlivými horizonty dlažeb charakterem své výplně poukazují na výskyt požárů. Bližší interpretace a sounáležitost objektů s jednotlivými stavebními resp. časovými horizonty bude předmětem dalšího zkoumání. Požáry města máme doloženy i v písemných pramenech, např. z r. 1639, 1707 a zejména pak požár z r. 1846, který zasáhl domy právě na severní straně náměstí a silně je poničil. Avšak vzhledem k charakteru keramických nálezů v některých destrukčních požárových vrstvách lze vyslovit domněnku o výskytu dalších, starších požárů, které zde zanechaly stopy a zmínky o nich nemusejí být dochovány v písemných pramenech. Ve zde nalezených archeologických situacích nám tyto požáry dokládají zejména silně do červena propálené destrukční vrstvy, které obsahují řadu zuhelnatělých dřev a zlomků tzv. mazanice (obdoba dnešní omítky) spolu s výše zmíněnými železnými stavebními prvky. Tyto artefakty se dostaly na místa jejich nálezů díky destrukci domů či jejich částí, během požáru nebo díky jejich následnému stržení či v rámci terénních planýrek a přestaveb při následných úpravách domů v této části. Část ze zahloubených objektů, které se vyskytovaly v jedné linii, dá se říci pravidelně v celé délce výkopu, můžeme přisuzovat stromořadí, které se zde v minulých letech vyskytovalo.

Během souběžně probíhajících stavebních prací bylo nutné koordinovat výzkum a především výkopové práce tak, abychom co nejméně omezili provoz restaurací a obchodů na této straně náměstí. Věříme, že se nám to z větší části povedlo, přesto bychom se rádi omluvili za prodloužení stavebních prací a za možné komplikace, ke kterým mohlo dojít. Výzkum nám jistě poodhalil možná další historická tajemství a souvislosti spojena s historickým vývojem tohoto města. Tímto bych rád poděkoval za dobrou spolupráci s vedením města, které nám výzkum umožnilo. A dále za předběžnou konzultaci Mgr. R. Bláhovi z MVČ v Hradci Králové.

Příspěvek byl publikován v rubrice Terénní výzkumy se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.