Konferenci máme za sebou a je na čase pokusit se o shrnutí průběhu a výsledků jednání.
Ve dnech 9.–11.5. 2012 proběhla ve Zliči u České Skalice konference „Vyhlídky na věčnost – Výzkum, ochrana a prezentace torzální architektury“. První den byl věnován následujícím tematickým blokům:
- Výzkumy na revitalizovaných památkových objektech a územích,
- Interdisciplinární přístup při výzkumu a památkové obnově objektů,
- Čtyřicet let od zahájení výzkumu hradu Vízmburk.
Druhý den proběhla pěší exkurze na trase zámek Ratibořice – hrad Rýzmburk – hrad Červená Hora – hrad Vízmburk a konečně, po cca 12 km – knihovna v Červeném Kostelci, kde byla pro odbornou veřejnost otevřena výstava „Hrad Vízmburk, tajemství a poklady“.
V rámci otevření výstavy proběhlo vyhodnocení soutěže „Vezmi žlutou barvičku, maluj třeba věžičku“ pro žáky 1.–9. tříd ZŠ uspořádané ve spolupráci s o. s. Ochrana Klokočských skal, které provedli účastníci konference. Exkurzi doprovázel koňský povoz pro unavené poutníky a odborný výklady zajišťoval Ing. arch. Jan Slavík.
Třetí den byl věnován druhé polovině tematických okruhů, tedy:
- Občasný sektor při záchraně nemovitých kulturních památek,
- Genius loci a jeho vnímání (architektonické pojetí obnovy),
- Zapomenuté zdi.
Celkem se konference zúčastnilo 45 účastníků z různých institucí a neziskových organizací, zaznělo 31 referátů k výše uvedeným tématům a bylo prezentováno 7 posterů.
V referátech R. Širokého a M. Kuchaříka byla shrnuta řada aspektů současných projektů revitalizací rozsáhlých památkových objektů jako klášter v Teplé a Zámecké návrší v Litomyšli, které, ačkoliv se jedná o projekty financované v rámci Vzorové obnovy kulturních památek, příliš citlivé k torzální architektuře nejsou. Ukázku výzkumu, rekonstrukce a prezentace představovaly dva referáty z Polska a to K. Sulkowske Tusyznske o premonstrátském klášteru ve Strzelně a M. Bis o hradě v Tykocine. Ze slovenského území byl zajímavý referát M. Bielicha o vývoji jihovýchodního rohu opevnění Nitranského hradu.
V rámci tématu interdisciplinárního přístupu při výzkumu torzální architektury byl tento všeobecně účastníky akcentován a byla kritizována především neschopnost archeologů publikovat alespoň předběžné zprávy z výzkumů. Zároveň zazněl názor o nutnosti tvorby, změn a doplňování metodik multidisciplinárního výzkumu památek. T. Tribulová představila spektrum možných přírodovědných analýz při výzkumu památek. Zajímavou aktivitou je založení internetové databáze cihel, kterou představil P. Nagy.
V rámci Vízmburského tématu bylo prezentováno J. Slavíkem shrnutí výzkumu v letech 1972–2012, ale také V. Razímem nové poznatky, která přináší tato památka tím, že se rozpadá a odkrývá tak nové nálezové situace. Zajímavý byl referát O. Peška, který představil variantu památkové obnovy této památky, která by byla nízkonákladová a realizovatelná v reálně krátkých termínech a která pracuje s hradem jako architektonickou a archeologickou památkou. M. Soukup představil základní informace o pozůstalosti A. Hejny, který je vedle Vízmburku autorem výzkumu řady dalších středověkých památek. M. Kuchařík seznámil účastníky s novými archeologickými nálezy v Podkrkonoší, zejména s výzkumy v historických jádrech měst.
H. T. Hlubučková zahájila referátem „Památka je opravená a co dál?“ blok týkající se neziskových organizací při zachování a prezentaci torzálních památek. Ve druhém referátu představila 24 let péče o hrad Rotštejn. Za ukázkové příklady selhání památkové péče lze naopak označit referáty o lokalitách (převážně z Moravy), kde došlo buď k brutálnímu zničení, nebo poškození (Helfštýn, Nový hrad u Adamova) památky. Již ve Vízmburském bloku zaznělo a zde bylo zopakováno, že důležitým momentem pro zachování památky je částečná či úplná profesionalizace péče o památku, bez které není zajištěna odborná, personální ani ekonomická kontinuita těchto snah.
Za velmi přínosný k pochopení architektonického pojetí památkové obnovy lze považovat referát M. Cikána o limitech architektonické obnovy torzálně dochovaných památek s konkrétním příkladem rekonstrukce Bastionu u Božích muk v Praze. Referát zvedl výraznou a všeobecnou debatu, ze které je jasné, že právě zde je jeden z neuralgických bodů památkové péče, tedy o hledání vyrovnanosti mezi kreativní osobností architekta a konzervačním přístupem k památkové obnově.
M. Tryml shrnul ve svém referátu současný stav a osud řady již dříve prezentovaných památek (Ostrov u Davle, Sion, Trocnov), a také problematiku současných prezentací. H. T. Hlubučková prezentovala význam spolupráce se školami při výchově k respektování kulturního historického dědictví na příkladě hradu Zítkova. M. Čechura prezentoval stav výzkumu až překvapivě velkého množství zřícenin a zaniklých kostelů. D. Urban referoval o praktických přístupech ke konzervaci torz zdiv na SH Litice. I. Boháčová představila dvě významné prezentace torzálních architektur souvisejících s počátky české státnosti na Vyšehradě a Pražském hradě.
Závěrem lze říci, že konference splnila očekávání pořadatelů a její výsledky si zaslouží souhrnnou publikaci. Předpokládáme uspořádání obdobné tematické konference v horizontu dvou let.
