Ve dnech 23. a 24. února 2012 proběhl v Zelené posluchárně na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze mezioborový workshop „Trinken und Trinkgefässe im germanischen Altertum im Lichte der Archäologie, Ikonographie und Literatur“. Společnost Labrys, o.p.s. se na přípravě workshopu podílela jako organizátor společně s Ústavem germánských studií FF UK a Ústavem pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK. Zahraničním partnerem byl mnichovský Institut für nordische und germanische Altertumskunde.
Cílem tohoto semináře na pomezí mělo být propojení různých společenskovědních oborů a zejména možností výpovědí jejich pramenů k určitému archeologickému tématu. Pro úvodní setkání bylo zvoleno téma pití a picí nádoby, které vycházelo z nálezů keramických a zejména skleněných nádob na germánském pohřebišti z doby stěhování národů v Praze-Zličíně (výzkum Muzeum hl.m. Prahy a Labrys, o.p.s.) a jiných obdobných lokalitách.
V úvodním vystoupení přednesl Mgr. Jiří Vávra (Labrys, o.p.s.) informace o aktuálním stavu poznání archeologických nálezů picích nádob na největším pohřebišti vinařické skupiny v Praze-Zličíně a jako podnět k následné diskusi naznačil problémy interpretace archeologických pramenů. Na tuto přednášku navázal Dr. Jaroslav Jiřík (Labrys, o.p.s., ÚPRAV FF UK) s tématem výskytu skleněných nádob v pozdně antické říši a barbariku, zaměřený na technologii, tvarosloví, výskyt, sociální kontext a kritiku distribučních map.
Na pomezí materiální kultury a literárních svědectví se pohyboval referát Anne Hofmann, M.A. (Mnichov), jehož tématem byly picí rohy ve staronorské kultuře.
Ryze interpretační byl referát Dr. Stanislava Doležala (Jihočeská univerzita, České Budějovice), informující o římském pohledu na pití alkoholických nápojů u Germánů. Tento referát ukazoval vnější pohled na kulturu barbarika – pohled obyvatel antické římské říše na Germány.
Vnitřní pohled na pití germánského starověku reflektovaly referáty věnované kultickým aspektům těchto aktivit (prof. Wilhelm Heizmann, Mnichov), vztahům pití a mytologie (Dr. Jiří Starý, Ústav germánských studií FF UK Praha), každodennímu stolování a jeho sociálním aspektům (Eva Kraus, M.A., Mnichov) a sociálním funkcím picích rituálů a jejich doprovodných aktivit (Dr. Helena Znojemská, Ústav anglofonních literatur a kultur FF UK Praha). Tyto referáty vycházely především z raně středověké skandinávské a anglosaské tradice, ovšem za předpokladu jisté kulturní kontinuity představují interpretační rámec archeologickým nálezům i z doby stěhování národů. Např. konceptuální a ikonografickou kontinuitu prokazoval prof. Heizmann na příkladu jihoskandinávských brakteátů.
Workshop přinesl řadu důležitých momentů, kdy došlo k prolínání jednotlivých disciplín a jejich poznatků. Zejména při důkladných diskusích k prezentovaným přednáškám i v kuloárech se projevily odlišné a inspirativní úhly pohledu jednotlivých účastníků na řadu problémů. Seminář byl důležitou platformou pro možnost vzniku opakovaných setkání, jejichž účelem by byla výměna informací k různým kulturním a sociálním aspektům vybraných archeologických témat a problémů se vztahem k pohřebišti v Praze-Zličíně a germánské kultuře vůbec.
Přednesené příspěvky, včetně několika bonusů budou publikovány v zahraničním periodiku, o konkrétní podobě publikace bude teprve rozhodnuto.
Děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě setkání, i všem účastníkům a návštěvníkům semináře.
Ilustrační snímky zachycují skleněné poháry z lokality Praha-Zličín. Autory fotografií jsou Martin Frouz (1, 2) a Martin Urbánek (3).