Archeologické nálezy se nacházejí na většině území České republiky. Často se jejich ochrana dostává do střetu s dnešním životem společnosti. Nejvýznamnějším faktorem ohrožení archeologických památek je stavební činnost. V tomto případě je památková ochrana nejčastěji prováděna v podobě záchranných výzkumů. Z hlediska potřeb jak archeologů, tak i stavebníků je nejvhodnějším postupem součinnost již v době přípravy stavby: v územním a stavebním řízení, případně ještě během řízení EIA.
Legislativa
Péče o archeologické kulturní dědictví je upravena především zákonem 22/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění (památkový zákon).
Právním podkladem pro zařazení archeologické problematiky do řízení EIA je především zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, který v § 2 zahrnuje do procesu posuzování i kulturní památky vymezené zvláštními právními předpisy. Mezi těmito předpisy je v poznámce 2 zmíněn i památkový zákon.
Dalším významnou právní normou je tzv. Maltská konvence (revidovaná), neboli Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sb. m. s.).
Problematika archeologie je rovněž zahrnuta v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Více informací je možno nalézt zde stránkách Archeologického ústavu.
Metoda zpracování
Rešerše
Základem zprávy je sběr všech dostupných archeologicky významných informací o zájmovém území. Jde o soupis všech známých archeologických nálezů, nalezišť apod. Patří sem i zhodnocení základních přírodních charakteristik území. Podkladem jsou různé soupisy archeologických nálezů či výzkumů a odborná literatura. Případně je možno provést i terénní archeologickou prospekci. Výstupem je mapové zpracování v prostředí GIS.
Zhodnocení potenciálu
Jde o zhodnocení potenciálu výskytu dalších, dosud neobjevených nálezů, vycházející z výsledků rešerše. Zhodnocení se orientuje i na charakter tzv. nálezového prostředí, tj. nejen jaké nálezy, ale i v jaké podobě mohou být dochovány (například běžné sídlištní jámy či kulturní souvrství). Charakter nálezového prostředí má velký význam na způsob provádění případného výzkumu i na jeho náročnost.
Návrh postupu v dalších fázích přípravy stavby
Zde je v konkrétních bodech navržen další postup včetně časové, materiálové a finanční náročnosti případných výzkumů.
Příklad referencí
Praha – Libeň, komunikace Pobřežní
Investor: Magistrát Hlavního města Prahy
Objednatel: PUDIS a.s.
Rok: 2009
Zpráva: Zahrnuje rešerši a vymapování archeologických nalezišť v prostoru záměru, zhodnocení rizikovosti porušení archeologických nálezů a navržení strategie v jednotlivých fázích stavby
Specifika: zhodnocení potenciálu zachování archeologických nálezů ve stavebně využívaném území intenzivně osídleném od pravěku
Praha – Ruzyně, paralelní dráha letiště
Investor: Letiště Praha, a.s.
Rok: 2008
Zpráva: vychází z metodiky AHIA, zahrnuje rešerši a vymapování archeologických nalezišť, predikční modelování v prostředí GIS, zhodnocení rizikovosti porušení archeologických nálezů a navržení strategie v jednotlivých fázích stavby
Specifika: predikční modelování pro oblast s vysokým potenciálem výskytu archeologických nálezů v dosud málo prozkoumaném území