Zpracovávání podkladů pro řízení EIA

Archeologické nálezy se nacházejí na většině území České republiky. Často se jejich ochrana dostává do střetu s dnešním životem společnosti. Nejvýznamnějším faktorem ohrožení archeologických památek je stavební činnost. V tomto případě je památková ochrana nejčastěji prováděna v podobě záchranných výzkumů. Z hlediska potřeb jak archeologů, tak i stavebníků je nejvhodnějším postupem součinnost již v době přípravy stavby: v územním a stavebním řízení, případně ještě během řízení EIA.

Legislativa

Péče o archeologické kulturní dědictví je upravena především zákonem 22/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění (památkový zákon).

Právním podkladem pro zařazení archeologické problematiky do řízení EIA je především zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, který v § 2 zahrnuje do procesu posuzování i kulturní památky vymezené zvláštními právními předpisy. Mezi těmito předpisy je v poznámce 2 zmíněn i památkový zákon.

Dalším významnou právní normou je tzv. Maltská konvence (revidovaná), neboli Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sb. m. s.).

Problematika archeologie je rovněž zahrnuta v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Více informací je možno nalézt zde stránkách Archeologického ústavu.

Metoda zpracování

Rešerše

Základem zprávy je sběr všech dostupných archeologicky významných informací o zájmovém území. Jde o soupis všech známých archeologických nálezů, nalezišť apod. Patří sem i zhodnocení základních přírodních charakteristik území. Podkladem jsou různé soupisy archeologických nálezů či výzkumů a odborná literatura. Případně je možno provést i terénní archeologickou prospekci. Výstupem je mapové zpracování v prostředí GIS.

Ilustrativní výřez z mapového výstupu zobrazující archeologické lokality

Ilustrativní výřez z mapového výstupu zobrazující archeologické lokality

Zhodnocení potenciálu

Jde o zhodnocení potenciálu výskytu dalších, dosud neobjevených nálezů, vycházející z výsledků rešerše. Zhodnocení se orientuje i na charakter tzv. nálezového prostředí, tj. nejen jaké nálezy, ale i v jaké podobě mohou být dochovány (například běžné sídlištní jámy či kulturní souvrství). Charakter nálezového prostředí má velký význam na způsob provádění případného výzkumu i na jeho náročnost.

Ilustrativní výřez z mapového výstupu zobrazující archeologické lokality

Ilustrativní výřez z mapového výstupu zobrazující archeologické lokality

Návrh postupu v dalších fázích přípravy stavby

Zde je v konkrétních bodech navržen další postup včetně časové, materiálové a finanční náročnosti případných výzkumů.

Příklad referencí

Praha – Libeň, komunikace Pobřežní
Investor: Magistrát Hlavního města Prahy
Objednatel: PUDIS a.s.
Rok: 2009

Zpráva: Zahrnuje rešerši a vymapování archeologických nalezišť v prostoru záměru, zhodnocení rizikovosti porušení archeologických nálezů a navržení strategie v jednotlivých fázích stavby

Specifika: zhodnocení potenciálu zachování archeologických nálezů ve stavebně využívaném území intenzivně osídleném od pravěku

Praha – Ruzyně, paralelní dráha letiště
Investor: Letiště Praha, a.s.
Rok: 2008

Zpráva: vychází z metodiky AHIA, zahrnuje rešerši a vymapování archeologických nalezišť, predikční modelování v prostředí GIS, zhodnocení rizikovosti porušení archeologických nálezů a navržení strategie v jednotlivých fázích stavby

Specifika: predikční modelování pro oblast s vysokým potenciálem výskytu archeologických nálezů v dosud málo prozkoumaném území

Příspěvek byl publikován v rubrice Teorie a metodika se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.