Výzkumu předcházela zjišťovací sondáž. Během ní se v linii budoucího výkopu vyhloubily za pomoci bagru s hladkou lžící dvě sondy (I/2009, II/2009) o rozměrech 2 × 1 m. Jejich cílem bylo zjistit, zda kulturní vrstva zjištěná během dohledu pokračuje dál východním směrem. Vzhledem k tomu že kulturní vrstva tímto směrem vyznívala rozhodli jsme se položit jedno sondu o rozměrech 10 × 1,2 m do prostoru z její maximální mocností. Jednalo se o úsek 10 – 20 m východně od souběhu ul. Bratranců Veverkových a ul. Rašínské. V ní byla za pomoci mechanizmu s hladkou lžící odstraněna vrchní navážka recentního stáří. Po ní byl prostor sondy začištěn a rozčleněn na 3 sektory (A – C). Práce nejprve probíhali v sektorech A a C. Zde byly ručně rozebírány jednotlivé vrstvy. Práce byly průběžně fotograficky dokumentovány. Po dosáhnutí podloží byly kresebně zdokumentovány profily výkopu a geodeticky zaměřeny. Následně byl rozebrán prostor sektoru B. Byla provedena dokumentace zbývající části jižního profilu sondy. Geodetické zaměření provedl Mgr. Jozef Koštial (TerraVerita s. r. o.). Z profilů byly nakonec odebrány vzorky zeminy na mikromorfologickou sedimentační analýzu (Mgr. Lenka Lisá, Geologický ústav AVČR).
Na základě záchranného archeologického výzkumu v ul. Bratranců Veverkových můžeme vytvořit následující schéma místního vývoje.
Horizont I:
Je tvořen šedým sterilním splachem hlinito jílovité konzistence (SK 06) bez přítomnosti archeologických nálezů.
Horizont II:
Reprezentuje ho pravěká kulturní vrstva (SK 05) dokládající silné osídlení v blízkém okolí. Na základě posudku sedimentologa se však nejedná o primární uložení vrstvy nýbrž o jeho nedeponování. Její původní polohu bychom měli hledat někde ve svahu severně od ul. Bratranců Veverkových. Vzhledem k málo průkaznému materiálu je její datováni dosti obtížné. Vyloučit můžeme snad jenom středověk. I když z tohoto období byly zachyceny sídlištní objekty z doby hradištní, v námi získaném materiálu absentují. Spíše bychom mohli uvažovat o pozdní době bronzové, kdy je v tomto prostoru doložena výrazné osídlení štítarské kultury a následujícím období starší doby železné, kdy se zde rozkládalo sídliště bylanské kultury. Tomu by nasvědčoval i sporadický zdobený keramický materiál ve kterém se objevují štítarské (Tab. I: 7, 9, 12, 13) prvky jako i prvky halštatské (Tab. I: 8)
Horizont III:
Tvořen písčitými splachy šedé a hnědé barvy (SK 03 a SK 04). Vzhledem k charakteru nálezů (novověká keramika) bychom mohli uvažovat o období kdy se zdejší plocha upravovala v souvislosti s výstavbou zahradnictví Zajíček.
Horizont IV:
Je reprezentován recentními navážkami (SK 02) vytvořenými v souvislosti s budováním komunikace (SK 01) v ul. Bratranců Veverkových v 2. pol. 20. stol.
