Nález základů novověké usedlosti ve Rtyni v Podkrkonoší

Při rekonstrukci průtahu silnice I/14 Rtyní v Podkrkonoší proběhl záchranný archeologický výzkum formou dohledu. Dne 7. dubna bylo v prostoru před domem č. p. 642 zjištěno narušení neznámých stavebních konstrukcí. Potvrdil se tak předpoklad rostoucího rizika narušení archeologických situací směrem k současnému náměstí.

Archeologický výzkum odhalil kamenný základ zaniklé usedlosti. Lze předpokládat, že se jednalo o podezdívku roubeného stavení. Její neobvyklou hloubku můžeme přičítat umístění do podmáčeného podloží v blízkosti potoka. Několik tenkých vrstviček povodňových hlín dokládá, že voda při povodních opakovaně dosahovala až k patě obydlí.

Ačkoliv byla odkryta pouze jihozápadní stěna, lze podle zjištěné délky předpokládat orientaci delší osy souběžně s dnešní hlavní silnicí. Severovýchodní polovina byla vyzděna z větších opracovaných ploten bílého pískovce spojovaných jílem. Také severozápadní polovina domu byla vyzděna pouze na jíl, avšak z menších nepravidelných kamenů. Kolmo na odkrytou zeď se na obou koncích a uprostřed připojovaly další základy stěn. Dům byl tedy členěn na dvě části, které lze interpretovat jako obytnou světnici a hospodářské zázemí.

Při jihovýchodním nároží byl zachycen kanál vyzděný ze stejného materiálu jako přilehlé stavení. Kanál se odpoutával od základu ve směru východ – západ. Jeho západní konec byl zničen staršími výkopy přibližně ve středu současné silnice. Ačkoliv byl kanál porušen betonovou trubkou kanalizace, vybudované patrně v meziválečném období, byl dosud částečně funkční.

Zjištěné konstrukce patří blíže nedatovanému obydlí, které zaniklo krátce po polovině 20. století. Na zajímavosti nález získává při porovnání s nejstaršími použitelnými mapovými díly. Na I. vojenském mapování z let 1764 – 1768 je v tomto prostoru zachyceno stavení se stejnou orientací, tedy rovnoběžně s ulicí. Toto mapování je ještě poměrně nepřesné. Záměna s jiným stavením však není pravděpodobná, protože všechna okolní stojí nebo stála kolmo k ulici. Na druhou stranu musel být zkoumaný dům funkční ještě v době vybudování betonové kanalizace. Z pozdějších povinných císařských otisků stabilního katastru z let 1826 – 1843 je zjevné, že se v tomto prostoru tehdy nacházela pouze prázdná parcela. Nová stavba nemohla vzniknout dříve než v 80. letech 19. století. Znovu je zachycena na mapách z meziválečného období.

Nepočetné archeologické nálezy, zejména zlomky keramiky nemohou upřesnit vznik domu více, než zmíněné mapy. Vztah mezi domem, který zde existoval patrně ještě před polovinou 18. století a nalezeným, o více než století mladším obydlím, může upřesnit pouze budoucí výzkum.

Miroslav Novák, Labrys o.p.s.

Příspěvek byl publikován v rubrice Terénní výzkumy se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.