Během výzkumu byl získán soubor pozdněhradištní keramiky z 12. až první půle 13. století, kterou je možno spojit s nejstaršími dějinami středověké vsi Stodůlky.
Dále se podařilo zachytit část sídliště z neolitu (mladší doba kamenná, ve střední Evropě datovaná zhruba 5600 až 4200 př. Kr.), ze kterého si největší pozornost zasluhují dvě úzké, asi jeden metr hluboké jámy. Tyto objekty bývají pokládány za koželužské jámy. Sloužily od nejstaršího období lidských dějin v podstatě až do 20. století k přípravě surových kůží před jejích samotným zpracováním. Ve velké míře se zde využívalo moče domácích zvířat.
Z důvodu prověření této teorie jsme přistoupili k chemické analýze vzorků půdy z výplně a dna jednoho z objektů. Cílem byla snaha o zjištění přítomnosti prvků fosfátu nebo dusíku, které by podporovaly výklad koželužské funkce jámy. Analýzou se však tento předpoklad nenaplnil. Funkce těchto jam proto zůstává záhadou.
Plocha naleziště během začišťování a vyznačení nemovitých nálezů.
-
- Dokumentace odběru vzorků pro fosfátovou analýzu.
-
- Postup vykopávání jedné z jam.
-
- Ukázka nálezů keramiky ze závěru raného středověku. Dokumentace se soustředí na okraje nádob, jejichž tvar časově proměnlivý, a který proto umožňuje datování.
