Dne 23. června 2008 byl Mgr. M. Kuchaříkem zjištěn neohlášený výkop pro splaškovou kanalizaci v ul. Hostivická v intravilánu obce Sobín. Už při první návštěvě místa zemních prací bylo jisté, že výkop proťal několik zahloubených, pravděpodobně pravěkých objektů. Práce byly tedy zastaveny a byl zahájen záchranný výzkum pod vedením Mgr. M. Kvietka. Práce byly rozděleny na několik etap.
V první etapě byly začištěny, zdokumentovány a ovzorkovány oba profily výkopu. Po začištění se ukázalo, že podklad stávající asfaltové komunikace nasedal na šedou písčitou vrstvu, která byla součástí starší komunikace. Pod ní se nacházela černá pravěká kulturní vrstva. Do ní byly zahloubeny objekty, které můžeme na základě materiálu předběžně datovat do období mladohradištního (10.–12. stol) a do období mladší doby bronzové – kultury knovízské (1200–800 př. n. l.).
Druhá etapa výzkumu spočívala v plošném odkryvu dvou sond o rozměrech 2 × 15 m navazujících na předcházející výkop. V nich se nám podařilo prozkoumat několik horizontů komunikace, která procházela Sobínem. Nejspodnější úroveň komunikace překryla objekty z mladohradištního období. Obsahovala keramiku ze 14.–15. stol. V některých horizontech se nám podařilo zachytit i stopy po vozových kolejích a jednoduché štětování. Mezi sídlištními objekty z hradištního období byla zachycena i část polozemnice se stopami po ohništi. Plošně byly zachyceny a prozkoumány další sídlištní objekty (odpadové jámy a sloupové jámy) knovízské kultury. V jednom případě se podařilo zachytit superpozici objektu mladohradištního a knovízského.
Kulturní vrstva s objekty.
Kromě toho byly provedeny další zjišťovací řezy v dalším průběhu výkopu, jejichž cílem bylo zjištění stratigrafických poměrů v tomto prostoru. Zjistili jsme, že úroveň kulturní vrstvy postupně jižním směrem, na úseku dlouhém cca 50 m, spadá až do hloubky 4 m od současné úrovně povrchu a pak se po dalších cca 50 m opět zvedá na úroveň 2m od současného terénu. Na jižním konci plánovaného výkopu jsme zjistili zahloubený objekt knovízské kultury. V celém úseku byla kulturní vrstva, překryta 2–2,5 m mocnými písčitými splachy.
V závěrečné etapě byly na jižním úseku zvoleny dvě sondy. Kratší o délce 5m a delší 20 metrová sonda. Delší sonda měla za úkol prokázat nebo vyvrátit přítomnost archeologických objektů. Nakonec zde byla zachycena jenom pravěká kulturní vrstva o mocnosti 20–30 cm, překryta 1,8–2,5 m mocnými písčitými splachy. V kratší sondě jsme se snažili prozkoumat strukturu kulturní vrstvy a chronologicky ji datovat.
Zatím je možné vyvodit jenom předběžné závěry, které můžeme shrnout do několika bodů:
- Výzkumem se podařilo doložit přítomnost středověké až novověké úvozové komunikace, která vznikla v období mezi 12. – 14.stol.
- Byla prozkoumána část mladohradištního sídliště. Posouvá se tím hranice založení středověkého Sobína hluboko před 14. stol., kdy se objevují první písemné zmínky o obci.
- Také byla doložena přítomnost sídliště mladší doby bronzové, náležící kultuře knovízské.
- Významným přínosem, zejména z hlediska geologického, bylo zjištění přírodní deprese vyplněné splachy kulturních i přírodních vrstev, které dokládají dobře dokládají vliv člověka na krajinu.