V Praze-Stodůlkách byla na jaře roku 2008 zahájena stavba první etapy nové a značně rozsáhlé pražské čtvrti, která se bude jmenovat “Západní Město”. V areálu stavby provedla společnost Labrys o.p.s. záchranný archeologický výzkum, který bude v nejbližších dnech dokončen. Výměra první etapy Západního Města se blíží 14 hektarům, proto není divu, že na tak velkém prostoru jsme odkryli archeologické nálezy z několika různých období pravěku.
Řivnáčská zemnice
Výzkum této lokality byl zpočátku poněkud komplikován okolností, že zhruba 20 % terénu bylo v minulosti narušeno stavební činností, zejména stavbou dráhy metra a stanice metra Stodůlky a také budov na přináležejícím stavebním dvoře. V těchto sektorech byly případné archeologické nálezy již zničeny. Zjišťovací sondy na počátku výzkumu navíc ukázaly, že značná část plochy byla v minulosti v souvislosti s plánovanou výstavbou sídliště Stodůlky již jednou zbavena svrchní vrstvy ornice, která však poté byla rozhrnuta zpět na odkrytý terén. Nejen pod těmito druhotně přemístěnými vrstvami byly dochovány archeologické nálezy.
Řivnáčská zemnice
Výzkumem jsme zachytili čtyři hlavní komponenty. Nejstarším datovaným objektem je zahloubená zemnice ze středního eneolitu náležející řivnáčské kultuře (3300–2900 př. n. l.). V jejím pravoúhlém, čtvercovém půdorysu se jako doklad nadzemní dřevěné konstrukce vyskytovala jedna větší kůlová jamka uprostřed a řady malých kůlových jamek při západním, severním a východním okraji. Výplň zaniklého obydlí obsahovala několik keramických zlomků. Zemnice ležela na samém okraji zkoumané plochy, kde se již další obdobné objekty nevyskytly. Teprve další fáze výzkumu během pokračování výstavby Západního Města ukáže, zda se v blízkosti nachází i další obdobné objekty z daného období.
Zdobené ucho nádoby
Další osídlení této lokality v pravěku dokládá skupina sídlištních objektů štítarské kultury z pozdní doby bronzové (1000–800 př. n. l.). Na poměrně malé ploše jsme zdokumentovali několik zásobních jam a koncentraci několika desítek dalších zahloubených objektů, mezi nimi i jednu pec obloženou kameny. Většina objektů obsahovala velké množství keramických fragmentů, což svědčí o tom, že po splnění svého původního účelu sloužily jako odpadní jámy. I tato skupina nálezů byla jen částí většího sídlištního areálu, který zasahoval mimo zkoumanou plochu a jehož pokračování bude prozkoumáno teprve v další fázi.
Urna s náramky
Vedle sídlištních nálezů jsme v areálu Západního Města prozkoumali také doklady dávného pohřbívání. K nim patřily dva osamocené kostrové hroby kultury zvoncovitých pohárů z pozdního eneolitu (2. polovina 3. tisíciletí př. n. l.). Kosterní pozůstatky se dochovaly pouze v jednom z hrobů. Ty byly uloženy v hrobové jámě ve skrčené poloze na pravém boku s hlavou k jihu spolu s dvěma nádobami průvodní keramiky a broušenou kamennou sekerkou. Podle orientace je možné předpokládat, že pohřbený jedinec byl ženského pohlaví. V druhém hrobě se dochovaly pouze dvě nekvalitně vypálené keramické nádoby. Tyto dva hroby se přiřadí k dalším pražským lokalitám kultury zvoncovitých pohárů, jejichž nevelký počet byl nedávnými výzkumy v Praze dosti rozšířen.
Žárový hrob
Druhým dokladem pravěkého pohřbívání v této lokalitě je podstatná část žárového pohřebiště bylanské kultury ze starší doby železné (800–400 př. n. l.). S více než padesáti hroby se řadí k největším pohřebištím tohoto období, která byla v Praze prozkoumána. Pohřebiště tvořily poměrně mělce pod povrchem zahloubené žárové hroby několika typů. Zachytili jsme jednoduché hroby obsahující pouze přepálené kosti, v některých případech překrytých keramickou nádobou obrácenou dnem vzhůru, dále jsme prozkoumali hroby obsahující jednu keramickou urnu s přepálenými kostmi, z nichž některé byly rovněž překryty obrácenou nádobou, a v některých hrobech se kromě urny v různém počtu nacházely i další keramické nádoby jako milodary. Jeden z hrobů čítal až dvanáct nádob. Výjimečným typem bylo sedm hrobů s kamennými závaly, které v některých případech tvořily až souvislou vrstvu kamenů, pod nimiž byly uloženy keramické nádoby a ve dvou případech i další nálezy: jeden železný a jeden bronzový nůž. Hrobové jámy těchto hrobů byly zpravidla větší a obsahovaly i větší počet nádob. Lze uvažovat o tom, že se jedná o hroby významnějších jedinců tehdejší společnosti.
Žárový hrob se závalem
Nejpočetnějšími nálezy z pohřebiště jsou keramické, poměrně nekvalitně vypálené nádoby s lesklým tmavým potuhovaným povrchem. Jejich vyzvedávání bylo poměrně náročné, protože všechny byly popraskané a rozpadlé na jednotlivé střepy, v některých případech vahou zeminy zploštělé. Náročné bude i jejich laboratorní zpracování, které bude oproti nálezům z jiných typů objektů, zahrnovat i vybírání a proplavování jejich výplní, a také následná rekonstrukce. Nádoby vložené do hrobů pravděpodobně obsahovaly pokrmy a nápoje určené pro pohřbené jedince. Vedle nádob se jiné druhy nálezů v hrobech vyskytovaly jen výjimečně. Kromě dvou zmíněných nožů to byl ojedinělý nález dvou zdobených masivních bronzových náramků a fragmentů dalších dvou okrouhlých ozdob z bronzu. Významným inovativním prvkem našeho výzkumu bylo využití laserového 3D skeneru pro detailní dokumentaci několika vybraných hrobů (provedla firma Controlsystem). Jednalo se o hroby s kamennými závaly a větším množstvím keramických nádob, tedy o komplikované terénní situace, jejichž dokumentace klasickými, běžně používanými metodami by byla nedostatečná. Při archeologických výzkumech byl laserový 3D skener doposud využit převážně ve středověkých lokalitách, tedy při dokumentaci architektonických objektů a interiérů staveb. Při výzkumech pravěkých lokalit byla tato metoda použita prozatím jen v minimální míře. Pokud je nám známo, v Praze to bylo vůbec poprvé.
Západní Město - ZAV
Z dalších nálezů z výzkumu na Západním Městě lze jmenovat ještě několik desítek kůlových jam, z nichž některé tvořily půdorysy tří, možná i čtyř domů nadzemní konstrukce. Tyto prozatím nedatované objekty svědčí o dalším sídelním areálu na této lokalitě. Jedním ze zjištění našeho výzkumu bylo i zachycení archaické holocénní půdy, která vznikla po skončení poslední doby ledové a později byla překryta jinou vrstvou půdy, která se vlivem eroze přemístila po mírném svahu dolů.
Výzkum na Západním Městě prokázal poměrně intenzivní pravěké osídlení v širší oblasti Stodůlek, a to i na místech, která nejsou v bezprostřední blízkosti vodních zdrojů. Jedná se o polykulturní lokalitu, která rozšiřuje znalosti o osídlení a lidské činnosti v tomto regionu v pravěkém období. Významným přínosem pro metodologii terénních výzkumů je použití laserového 3D skeneru. Další poznatky jistě přinesou budoucí fáze výzkumu v dalších etapách stavby Západního Města.
Bronzový náramek