Nové poznatky o pravěkém osídlení Ruzyně zjištěné při stavbě Rozšíření ulice Karlovarská

V posledních měsících ovlivňuje život v Ruzyni rozsáhlá stavební činnost související s rozšířením vozovky v Karlovarské ulici. Archeologické kontroly prováděné na stavbě zjistily v průběhu měsíců srpna a září dvojí odhalení archeologických nálezů, a to při stavbě kanalizace v Drnovské ulici a při stavbě vodovodu v ulici Karlovarské.

Pravěký sídlištní objekt

Pravěký sídlištní objekt

Výzkum v Drnovské ulici proběhl v druhé půli července poté, co byl při kontrole výkopu zjištěn výskyt archeologických nálezů. Šlo o kulturní vrstvu a svahové sedimenty, které obsahovaly převážně pravěkou keramiku. Vlastní výzkumné práce probíhaly ve zcela specifickém prostředí ve výkopu o šíři 1,5 metru, přičemž archeologické nálezy se vyskytovaly v přibližně čtyřmetrové hloubce pod úrovní ulice. Tato skutečnost (včetně prudkých dešťových přeháněk) poněkud ztěžovala výzkumné práce, které probíhaly dvojím způsobem. Kulturní vrstva byla kresebně a geodeticky dokumentována v podobě řezů tvořených stěnou výkopu, v některých místech pak bylo těleso kulturní vrstvy v rámci výkopu odkryto ručně.

Část zahloubeného domu

Část zahloubeného domu

Celkem tři takto prozkoumané sondy o délce 4 metry byly rozmístěny tak, aby pokryly co největší úsek výkopu pro kanalizaci. V rámci sledovaného terénu byly zjištěny i jakési kanálky kamenné konstrukce. Nejasná pozice těchto nálezů v rámci stratigrafie (vztah k okolním vrstvám) ztěžuje jejich datování a s tím i výklad jejich funkce.

Kulturní vrstva ve výkopu kanalizace Drnovská ul.

Kulturní vrstva ve výkopu kanalizace Drnovská ul.

Nálezy tvoří především pravěká keramika předběžně datovaná do doby železné (zhruba 8. až 1. století př. Kr.). Vzhledem k nálezovému prostředí, v němž byly předměty uloženy v druhotné poloze (na místo nálezu se dostaly ne přímo lidskou aktivitou), je většina nálezů značně poškozena. Většinou tak jde pouze o drobné zlomky keramiky neumožňující rekonstrukci nádob, přesnější dataci apod.

Odebrané vzorky na pedologické analýzy

Odebrané vzorky na pedologické analýzy

Výzkum v Karlovarské ulici probíhal při stavbě vodovodu na přelomu srpna a září 2008. Ač šlo i v tomto případě o výzkum v rámci tzv. liniové stavby, práce probíhaly snadněji než v předchozím případě. Výkop měl hloubku cca 2 metry a taktéž počasí bylo ideální. Byly prozkoumány celkem tři nemovité objekty opět dokumentací řezů a geodetickým zaměřením. Jeden z objektů nelze blíže datovat, druhé dva patří mladšímu pravěku a s nejvyšší pravděpodobností je opět můžeme přiřadit úseku doby železné od 8. do 1. století př. Kr. V obou těchto případech jde o pozůstatky sídliště, a to o tzv. polozemnice. Jde o pozůstatky pravěkých obydlí, která byla částečně zahloubena do země (většinou do hloubky 1 až 1,5 metru). Ve výplni objektů byly nalezeny zlomky keramiky, uhlíky a tzv. mazanice. Tak je nazývána vypálená hlína související s konstrukční podobou pravěkých obydlí. Stěny byly většinou tvořeny proutěným výpletem omazaným hlínou smíšenou s řezanou slámou apod. Pokud obydlí zaniklo požárem, pak došlo k vypálení této hlíny. Přestože mazanice vypadá v terénu nevýznamně, většinou bývá jedním z prvních příznaků stop lidského osídlení uchovaných v terénu. Při tomto výzkumu byly odebrány i vzorky určené pro přírodovědné analýzy. Od těch si slibujeme získání informací o tehdejším přírodním prostředí i jeho dalším vývoji, který byl již tehdy značně ovlivňován lidskou společností.

Přestože nálezy učiněné při těchto dvou výzkumech jsou nepočetné, vytvářejí a dotvářejí obraz, který máme o pravěkém osídlení těchto míst. Litovický potok a jeho břehy jsou oblastí osídlenou po většinu z posledních cca 8 tisíciletí. Zároveň tyto nálezy dokládají skutečnost, že archeologické památky se mohou vyskytovat i tam, kde by to lidé již neočekávali, tj. v stavebně značně změněném prostředí.

Příspěvek byl publikován v rubrice Terénní výzkumy se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.