Poslední červnový den roku 2008 byla definitivně ukončena terénní část ojedinělého záchranného archeologického výzkumu společnosti Labrys o. p. s., který od konce roku 2005 probíhal v Hrozenkovské ulici v Praze-Zličíně. O průběhu a výsledcích výzkumu jsme 17. 6. 2008 informovali širokou veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. V Praze-Zličíně jsme během tří let postupně odkryli největší doposud prozkoumané pohřebiště z doby stěhování národů v České republice. Pohřebiště jsme zachytili a prozkoumali celé, a proto výsledky následného zpracování budou mít výrazně vyšší vypovídací hodnotu. Hroby jsou podle nalezených artefaktů datovány do 5. století n. l.
Svůj význam a jedinečnost potvrdila zličínská lokalita i v závěrečných okamžicích. Také v poslední skupině hrobů, které byly prozkoumány až po setkání s novináři, se po více než patnácti stoletích na denním světle objevily vzácné a některé unikátní nálezy. Dva z těchto hrobů zůstaly na rozdíl od drtivé většiny ostatních nevykradené.
V jednom jsme v hloubce zhruba 1,5 metru pod povrchem objevili kosterní pozůstatky ženy, která zemřela přibližně mezi 30. a 40. rokem svého života. Na poslední cestu ji pozůstalí vybavili dvěma stříbrnými pozlacenými sponami, které spínaly i zdobily šat. Jeho poslední zbytky jsou uchovány na jedné ze spon. Tento fragment textilie z 5. století se zařadí k dalším podobným nálezům, po jejichž rozboru budeme moci rekonstruovat přibližný vzhled a materiál oděvů, které nosili dávní obyvatelé české kotliny. Hrdlo ženy zdobilo, buď jako nášivka nebo jako náhrdelník, šest stříbrných plaketek okrouhlého tvaru, doprovázených drobnými skleněnými korálky. Předměty jsme nalezli nepoškozené a umístěné ve svém původním uložení.
Druhý nevykradený hrob byl ojedinělý již svou polohou. Jeho tvůrci jej nevědomky vykopali v místě, kudy probíhala tehdy již zaniklá cesta. Tím nám prokázali nedocenitelnou službu, protože tím umožnili datování cesty před 5. století n. l. Výkop hrobu porušuje nánosy v cestě a musí tedy být mladší. Tak stará cesta byla v České republice archeologicky zdokumentována poprvé. Členové germánské vinařické skupiny do hrobu opět uložili ženu. Antropolog společnosti Labrys o. p. s. Pavel Kubálek konstatoval, že se dožila více než šedesáti let, a dokonce podle změn pánevních kostí s jistotou určil, že tato žena během svého života porodila dítě. Její oděv na poslední pouti zdobily rovněž dvě stříbrné pozlacené spony, u pasu měla zavěšen barevný skleněný korálek a železný nožík a její hrdlo krášlil další výjimečný nález zličínského výzkumu – stříbrný nákrčník. Takový druh nálezu se na zličínském pohřebišti objevil teprve nyní, v samotném závěru výzkumu. Nákrčník významně rozšiřuje již i tak bohaté druhové spektrum nalezených předmětů a zařazuje se do skupiny několika nejvýznamnějších movitých nálezů ze Zličína – zlaté římské mince s druhotnou funkcí spony, importované keramické misky typu terra sigillata, skleněné lahve na nožce s analogií na pohřebišti elity v Bräunlingenu v jižním Německu a nového typu zlatých spon – spon typu Zličín.
Unikátní nálezy jsme vyzvedli a odvezli do laboratoře. Teprve po nezbytném ošetření a konzervaci naplno vydají svou umělecko-řemeslnou i vědeckou hodnotu. Místo prastarého pohřebiště v Praze-Zličíně zanedlouho zanikne pod lžícemi bagrů a stavebních strojů, ale nás teprve čeká dlouhá a náročná cesta vyhodnocení obrovského informačního potenciálu, který v sobě tato lokalita ukrývá.