V roce 2007 společnost Labrys o.p.s. převzala záchranný archeologický výzkum v Praze 5-Zličíně zahájený již koncem roku 2005 pod vedením Milana Kuchaříka z Muzea Hlavního města Prahy. Během roku 2006 byla prozkoumána větší část pohřebiště vinařické skupiny z doby stěhování národů datovaného do druhé poloviny 5. století n.l. V jeho těsné blízkosti byly zachyceny také pozůstatky části neolitického sídliště ohrazeného nejméně dvěma řadami palisády.
V roce 2007 pokračoval výzkum další části pohřebiště vinařické skupiny. Od počátku výzkumu bylo na pohřebišti prozkoumáno nebo identifikováno celkem 157 kostrových pohřbů této kultury. Tímto počtem se pohřebiště na Zličíně stalo největším doposud prozkoumaným pohřebištěm z doby stěhování národů na území celé České republiky a řadí se k nejrozsáhlejším i v rámci středoevropského prostoru.
Dětský hrob
Význam tohoto pohřebiště přesahuje hranice České republiky nejen počtem zachycených pohřbů, ale také nálezovým inventářem, který se podařilo vyzvednout z jednotlivých hrobových objektů. Soubor dochovaných předmětů je úctyhodný i přesto, že hroby byly vykradeny pravděpodobně již v době užívání pohřebiště – současníky pohřbených nebožtíků. Některé nálezy lze minimálně na území České republiky považovat za unikátní. Takovou je například importovaná pozdně římská keramická miska typu terra sigillata argonské produkce, uložená ve výklenku jednoho z hrobů spolu se skleněným pohárem, rovněž importovaným. Soubor 18 skleněných nádob, zdobených v řadě případů na vnější straně vlnovkami ze skleněných nití nebo kanelurou, je svým počtem i složením dalším unikátem výzkumu. Tvarově mezi nimi převažují poháry, jednak vejčité s oblým dnem, dále kalichovité s dovnitř promáčknutým dnem, a také jeden kuželovitý s úzkým rovným dnem zdobený kanelurou a nití ovinutou pod okrajem. Vzácnější jsou čtyři lahvovité nádoby, z nichž láhev na nožce zdobená na podhrdlí dvojitou spirálkou ze skleněné niti a na výduti kanelurou je pravděpodobně prvním nálezem svého druhu na našem území.
Z ostatních nálezů lze jmenovat importované i místní keramické nádoby, velké množství malých skleněných korálků o průměru 2–3 mm, větší skleněné i jantarové korálky nalézané v oblasti mezi stehenními kostmi pohřbených, pět kostěných hřebenů, železný trojlistý hrot šípu, kostěné šídlo, křesadlo ad.
Ukázka typické nálezové situace
Kosterní materiál se kromě několika výjimek dochoval v poměrně špatném stavu. O to překvapivější je okolnost, že z některých hrobů se podařilo vyzvednout i nálezy z organických materiálů. Ze dvou nadprůměrně rozměrných hrobů to byly především relativně dobře dochované pozůstatky dřevěných rakví vyrobených z kmene stromu. Na základě druhového určení (Ing. Tomáš Kyncl, Brno) nyní víme, že v těchto hrobech byli zemřelí uloženi do vydlabaných dubových kmenů úctyhodných rozměrů. Z jednoho z této dvojice hrobů také pochází trichologický materiál – pozůstatky kožešiny nebo vlasů. Z několika dalších hrobů pochází fragmenty kožených řemínků z opasků nebo obuvi a také kousky textilií nebo jejich otisky. Poněkud kuriózním nálezem je zlomek skleněného laténského náramku ze dna jednoho hrobu.
Význam tohoto výzkumu nespočívá pouze v samotných nálezech a rozsahu pohřebiště, ale především v tom, že přináší nové poznatky, které přispívají k poznání mladší a závěrečné fáze vinařické skupiny v Čechách a částečně přehodnocují dosavadní pohled na tuto kulturní skupinu. Na jejich základě lze závěrečnou fázi vinařské skupiny navázat na předlangobardský vývoj v Podunají. Některé nálezy z roku 2007 naznačují prodloužení datování pohřebiště až do přelomu 5. a 6. století. Pro zpracování a vyhodnocení poznatků bude mít zásadní význam také skutečnost, že pohřebiště bylo zachyceno a prozkoumáno ve své úplnosti. Přes torzovitost způsobenou vyloupením hrobů nabízí výzkum tohoto pohřebiště ucelený nálezový komplex, jehož zhodnocení zabere širší časový horizont. V roce 2007 bylo ve fázi zpracování digitalizováno přes tisíc výkresů z první fáze výzkumu v roce 2006, laboratorně ošetřeny a zpracovány keramické nálezy a konzervovány skleněné a kovové nálezy. Započato bylo s rozebíráním sádrových bloků (bloky zeminy obalené sádrovými obvazy), ve kterých byly v terénu vyzvednuty některé křehké nebo ve špatném stavu dochované nálezy.
Výzkum a jeho předběžné výsledky jsme odborné veřejnosti prezentovali v listopadu 2006 na II. protohistorické konferenci v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, v dubnu 2007 na informačním kolokviu Výzkumy v Čechách v Národním muzeu v Praze a v listopadu 2007 na III. protohistorické konferenci v Regionálním muzeu v Mikulově (literatura zde).
Tento již několikaletý výzkum dosud nebyl ukončen. V terénu právě probíhá rozebírání dalších dvou kostrových hrobů a na skrývku dosud čeká poslední zbytek plochy při kraji pohřebiště, kde ještě mohou být identifikovány další hroby. Po dokončení skrývky a určení konečného počtu hrobů na zličínském pohřebišti plánujeme uspořádat závěrečnou komisi, na kterou zveme všechny zájemce. Konkrétní termín komise bude zveřejněn na těchto stránkách.